Muzeum železnice a elektrotechniky v Praze

MUZEUM ŽELEZNICE A ELEKTROTECHNIKY NTM

Model MŽE

Historie areálu

Masarykovo nádraží v Praze, v jehož bývalých lokomotivních dílnách se bude nacházet nové Muzeum železnice a elektrotechniky, je jedním z nejstarších dochovaných nádraží na evropském kontinentě. Bylo otevřeno v roce 1845 a dodnes slouží železniční dopravě, a to včetně budov, které byly vystaveny částečně ve čtyřicátých, částečně v sedmdesátých letech 19. století. Areál železniční výtopny a dílen vznikl, stejně jako budovy sloužící pro cestující, roku 1845, krátce před­tím, než do Prahy přijel z Olomouce první parní vlak vedený lokomotivou „Böhmen“ – „Čechy“.

Nádraží, které bylo rozděleno městskými hradbami na dvě částí, bylo projektováno jako koncové nádraží pro trať olomoucko-pražskou a výchozí pro trať pražsko-drážďanskou (dokončena roku 1851). Stavby výtopny i dílenských prostorů projektoval Ing. Antonín Jüngling, kolejiště pak Ing. Jan Perner, který potom sám přivedl první parní lokomotivu do města. Součástí nádraží byla i první vlečka v českých zemích, směřující k celnímu úřadu (dnešní ulice v Celnici), nebo nákladiště kočárů.

Budovy areálu budoucího Muzea železnice a elektrotechniky sloužily svému účelu bez zásadnějších stavebních úprav více než 155 let a představují jednu z nejvýznamnějších dochovaných klasicistních průmyslových staveb ve střední Evropě. Umístění podobné památky ve středu města je zcela unikátní, neboť velké průmyslové stavby bývaly v průběhu dvacátého století mimo jiné z důvodu ochrany ovzduší z center měst vymisťovány. Provoznímu zázemí Masarykova nádraží se tento osud i přes řadu vážně míněných pokusů o jeho úplné odstranění vyhnul.

Nádraží i dílen se dotkla revoluce roku 1848 i prusko-rakouská válka roku 1866. V květnu 1945 zde v průběhu Pražského povstání došlo ke krvavým bojům a popravě několika desítek cestujících a zaměstnanců depa u stěny výtopny, kde se dnes nachází pamětní deska. Roku 1953 bylo nádraží přejmenováno na nádraží Praha střed. V nultých letech nového století probíhaly zatím poslední a neúspěšné debaty o jeho úplném zrušení a nahrazení developerskou výstavbou. Vzhledem ke svému stáří, významu a propojení s každodenním životem hlavního města představují budovy dílen jedinečný prostor pro moderní muzejní prezentaci dějin i současnosti železnice na území českých zemí i daleko za jejich hranicemi.

 Fotografie nádraží z vrchu Vítkova kolem roku 1855. Vlevo prostor budoucího areálu MŽE. 

Budovy dílen prošly za více než 180 let existence řadou proměn, nicméně i v jejich případě jsou jádrem areálu původní stavby ze čtyřicátých až sedmdesátých let 19. století, což doložil i stavebně-historický průzkum areálu. Budovy jsou částečně stavěné z kvádříkového opukového zdiva, stropy zdobí vysoké klenby a střechu pokrytou břidlicovými taškami nesou mohutné krovy. Areál zpočátku sloužil jako depo a dílny pro opravu všech druhů kolejových vozidel, ovšem v důsledku mohutného rozvoje železniční dopravy i samotné oblasti okolo nádraží na počátku sedmdesátých let 19. století (v souvislosti s bouráním městských hradeb) jeho kapacity přestaly stačit a stalo se z něj primárně lokomotivní depo s dílnami a opravárenskými provozy. Vozové dílny byly v téže době vystavěny na druhém břehu řeky Vltavy v lokalitě zvané Bubny. Z historického i symbolického hlediska má celý areál Masarykova nádraží značný význam. Na kolejiště nádraží bezprostředně navazuje Negrelliho viadukt uvedený do provozu v roce 1850, unikátní kamenný železniční most přes řeku Vltavu patřící mezi významné památky drážního stavitelství v celoevropském měřítku.

Muzeum železnice a elektotechniky Národního technického muzea

Návrh na vznik samostatného Železničního muzea Národního technického muzea byl schválen usnesením vlády již v roce 2000. Klíčovým pro jeho realizaci bylo v roce 2002 získání prostor tehdejšího depa kolejových vozidel ČD na Masarykově nádraží v Praze. Snahy o budování muzea však zkomplikovala stavební uzávěra uvalená na prostor Masarykova nádraží v roce 2004 v souvislosti s výstavbou nového železničního spojení pod vrchem Vítkovem. Tato uzávěra byla pro Národní technické muzeum sejmuta až v roce 2012. O rok později bylo rozhodnuto, že spolu se železničním muzeem bude v areálu vybudováno a zpřístupněno veřejnosti muzeum elektrotechniky, a vznikl tak projekt Muzea železnice a elektrotechniky (MŽE). Inspiraci pro tento koncept lze nalézt ve významných světových železničních muzeích, například v Norimberku nebo v japonském Kjótu.

Vizualizace MŽE

Připravovaná konverze areálu bývalých dílen vrátí budovám původní vzhled zastřený stávajícími vyžilými fasádami a některými nevhodnými přístavbami z druhé poloviny 20. století. Mezi severní a jižní budovou areálu vznikne zastřešené centrální kolejiště se třemi kolejemi o délce 150 metrů, které umožní vystavení nejrozměrnějších exponátů muzea – kolejových vozidel. Z původního a do dnešních dnů dochovaného vybavení dílen zůstanou zachovány dílenské jeřáby, dvacet metrů široká a funkční přesuvna a hříž sloužící k vyvazování železničních dvojkolí. Obnoveny budou i malé vozové točny, které se v areálu nedochovaly, ale v minulosti patřily k základní výbavě všech dílenských železničních provozů. V památkově chráněných a citlivě rekonstruovaných prostorách bude zbudována nová moderní expozice železnice a elektrotechniky, která návštěvníky seznámí s těmito klíčovými fenomény moderní doby.

Expozice s názvem „Dvě století železnice“ představí poutavou a moderní formou historii železniční dopravy v českých zemích v evropském i celosvětovém kontextu a její nejdůležitější momenty. Samostatný prostor bude věnován tématům jako železniční opravárenství, stavitelství, kultura cestování, řízení provozu na dráze nebo rozsáhlé a interdisciplinární té­ma železnice v umění. Každá z tematických expozic bude mít svůj jedinečný vzhled a pojetí, což si žádá i te­ma­tická šíře železničního světa. Zatímco některé expozice budou cílit na oživení historie využitím autentických interiérů a předmětů v životní velikosti, ji­né budou založené více na výkladu a využití modelů, nákresů a dalších didaktických pomůcek k seznámení návštěvníka s některými komplikovanějšími fenomény světa železnice.

Stálá expozice elektrotechniky bude na čtyřech podlažích a střeše představovat vybrané základní obory elektrotechniky. Jednotlivá poschodí budou nepřímo propojena otázkou, jak člověk vnímá elektřinu skrze konkrétní oblasti lidské činnosti, prostřednictvím níž s ní člověk pracoval a pracuje. Každá z tematických kapitol představuje jinou formou nejen toho, jak lze elektřinu chápat, ale též jakým způsobem fungovala jako faktor propojování společnosti, modernizace a proměny komunikace.

Vizualizace MŽE

REALIZACE PROJEKTU

Realizace Projektu je řešena v rámci dvou programů: 134 140 Péče o národní kulturní dědictví I. a 134 160 Péče o národní kulturní dědictví II., v nichž je rozdělena do dvou akcí:

•             NTM – Muzeum železnice a elektrotechniky – Příprava – PD,

•             NTM – Realizace Muzea železnice a elektrotechniky – Realizace

Příprava MŽE je mimořádně komplexní proces, který se dotýká všech odborných i provozních složek instituce a je úzce provázán s dalšími aktivitami Národního technického muzea

Realizace MŽE – přípravná etapa

Pro přípravnou část Projektu bylo dne 6. června 2023 vydáno Rozhodnutí o poskytnutí dotace na akci „NTM – Realizace MŽE – přípravná etapa (průzkumy, projektová dokumentace, restaurování sbírkových předmětů I. etapa)“. Účelem této přípravné etapy je především zpracování projektové a tendrové dokumentace potřebné pro výběr Generálního zhotovitele stavby. Od samého počátku je realizace Projektu provázena celou řadou činností a průzkumů, jejichž náročnost je dána mimo jiné skutečností, že místem realizace Muzea železnice a elektrotechniky je samotné centrum Prahy, zapsané na seznamu kulturních památek světového dědictví UNESCO. Při přípravě realizace Projektu probíhá průběžná koordinace s řadou významných stavebních akcí, které se realizují v bezprostřední blízkosti nebo mají přímý dopad na areál MŽE a významně tak ovlivňují dané území v průběhu tohoto desetiletí. S realizací MŽE počítá také změněný územní plán, který byl upraven Opatřením obecné povahy č. 34/2013, vydaným usnesením Zastupitelstva hlavního města Prahy č. 30/22. K samotné realizaci Projektu bylo následně vydáno závazné stanovisko odboru památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 22. listopadu 2022 a v témže roce byl záměr projednán rovněž s Hasičským záchranným sborem hlavního města Prahy.

Důležitou součástí přípravy Projektu bylo také dořešení majetkoprávních vztahů k okrajovým pozemkům areálu MŽE, které se v minulosti nepodařilo získat. Zásadním krokem byl odkup významného pozemku na východní hranici areálu, který přímo navazuje na objekt památkově chráněné přesuvny; jeho součástí je také objekt bývalé lokomotivní Remízy se čtyřmi kolejemi. Ve prospěch NTM bylo dále zřízeno věcné břemeno na pozemku mezi východní hranicí areálu MŽE a ulicí Trocnovská, sloužící jako přístupová komunikace zejména pro potřeby složek integrovaného záchranného systému. V roce 2020 došlo k odkupu několika menších pozemků na jižní hranici areálu, navazujících na část již rekonstruované opěrné zdi ulice Husitská. Nejnověji se podařilo bezúplatným převodem získat od Správy železnic objekt Stavědla č.2, který přímo navazuje na severní stranu budovy Vozové haly.

V rámci přípravných činností byl v březnu až dubnu 2023 proveden zjišťovací archeologický výzkum v lokalitě na adrese Husitská 1a, čp. 1221, Praha 8 – Nové Město (parc. č. 2537/115, 2537/202 a 2548, k. ú. Nové Město) ve smyslu § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Výzkum neodhalil žádné skutečnosti, které by bránily dalšímu postupu v realizaci Projektu.

Součástí projektové přípravy bylo rovněž zpracování projektu na odstranění nepotřebných staveb v areálu MŽE, konkrétně bývalého skladu LTO a nefunkční trafostanice. Na základě souhlasu odboru územního rozvoje a výstavby městské části Praha 8 byl bývalý sklad LTO v roce 2025 odstraněn. Zároveň byly realizovány dílčí projekty zaměřené na přemostění hříže, zprovoznění přesuvny a další části drážní infrastruktury, která je v areálu průběžně využívána a s jejímž zachováním se i do budoucna počítá.

Byla také zahájena příprava exponátů budoucího muzea, především v podobě jejich restaurování. Vzhledem k tomu, že mnohé exponáty jsou rozměrné a některé se stanou faktickou součástí budovy, je nezbytné mít jejich restaurování a přesun připravené s dostatečným časovým předstihem, aby mohly být včas začleněny do stavební i expoziční části Projektu.

Architektonická studie

Příprava akce byla zahájena v roce 2017 zpracováním Stavebního programu jako podkladu pro architektonické, technické a provozní řešení projektu, návazně v roce 2018 pořídilo NTM architektonickou studii Muzea železnice a elektrotechniky NTM (DNS) zpracovanou Ing. arch. M. Remlovou (aktualizovanou v roce 2021). Tato studie, vycházející z kurátorských záměrů expozic železnice a elektrotechniky, primárně navrhla hmotové a dislokační řešení areálu a stala se zásadním podkladem pro schválení celého projektu MŽE vládou ČR. Spolu s dalšími materiály sloužila DNS jako podklad pro zařazení do programu Péče o národní kulturní dědictví, schváleného nejen Ministerstvem kultury, ale také usnesením vlády České republiky v lednu 2019 a potvrzeného opět vládou ČR v prosinci 2024. V současné době tvoří součást zadání pro probíhající výběr Generálního projektanta. Nosnou ideou přestavby areálu je maximální zachování historických budov s výjimkou zastřešení dvorany a výstavby jedné budovy. NTM tedy jednoznačně upřednostňuje památkovou ochranu všech stávajících budov areálu, neboť se jedná o jedny z nejcennějších industriálních staveb v Praze a z nichž podstatná část vznikla v době příjezdu prvního vlaku do Prahy v roce 1845.

Výběr dodavatelského systému

Vývoj na trhu stavebních prací a materiálů po období pandemie Covidu-19, inflační růst a energetická krize přivedla NTM k zodpovědnému posouzení významných vlivů a rizik, která mohou ovlivnit jak výstavbu, tak především samotný budoucí provoz MŽE. Hodnocena proto byla rizika vyplývající z volby dodavatelského systému.

Byly porovnány dva v úvahu přicházející dodavatelské systémy s generálním dodavatelem (dále také jen „GD“):

1.            Klasický způsob Design - Bid - Build (dále také jen „DBB“), tj. zadání stavby podle výkazu výměr a soupisu prací a dodávek

2.            Design & Build (dále také jen „D&B“), tj. zadání stavby podle požadavků na funkci a/nebo výkon.

Podrobně posuzovány byly rozdíly dodavatelských systémů ve třech klíčových oblastech:

• Rizika ze stanovení předmětu, rozsahu a kvality dodávky,
• rizika v oblasti stanovení a dodržení ceny, resp. nákladů Projektu,
• rizika spojená s dodržením časového plánu.

S ohledem na charakter projektu a jeho specifika byla vybrána jako vhodná varianta druhá – metoda D&B. Dále byla testována vhodná etapa tedy stupeň PD pro zadání systémem D&B. Po řadě konzultací (ČVUT, NKÚ) a posuzování všech aspektů akce a s ohledem na minimalizaci rizik v realizační fázi akce a dosažení příznivých provozních nákladů areálu MŽE bylo přistoupeno k zahájení přípravy pro realizaci projektu systémem D&B s Generálním projektantem. Jedná se o vyzkoušenou hybridní cestu s řadou realizací.

Využití metody D&B a mezinárodního standardu FIDIC povede ke spolupráci hlavních účastníků výstavby a odpovědnosti za výsledné dílo, nastaví procesy projektového řízení a zvýší úroveň řízení Projektu. Pro zadavatele spatřujeme výhody metody D&B tyto:

• Větší jistota dodržení pevné (zasmluvněné) ceny; odpovědnost zhotovitele za PD,
• využití realizačního know-how zhotovitele a získání inovativního řešení a zvýšení provozní efektivnosti stavby,
• zkrácení celkové doby realizace (současně se projektuje a staví)
• a obecně menší riziko realizace stavby na straně objednatele/investora.

Dále kromě výše uvedené inovativní metody (D&B a FIDIC) je v Projektu uplatněna metoda BIM (informační modelování/management stavby). Bez ohledu na absenci zákonné povinnosti shledáváme důvody pro využití metody BIM v Projektu pro zajištění vyšší kvality díla, zajištění vyšší transparentnosti a efektivní komunikace a rozhodování účastníků výstavby. Využita bude zejména v zadávacím řízení na D&B zhotovitele a v neposlední řadě bude sloužit po dokončení stavby pro efektivní provoz a správu – facility management.

Výše uvedené skutečnosti a postupy podporují stanovené cíle celého Projektu MŽE, které jsou:

1. Rekonstrukce stávajících památkově chráněných budov vnějšího Masarykova nádraží (brownfield) a vytvoření nových prostor přirozeně doplňujících historické budovy za účelem vytvoření moderního muzejního komplexu.
2. Optimální využití alternativních energetických zdrojů, neutrální zatížení tepelného ostrova centra Prahy (tj. opatření, aby nedocházelo ke zvyšování účinků tepelného ostrova centra Prahy) a využití bezpečnostních a automatizačních systémů za účelem:

• pořízení úsporné budovy,
• zachováni udržitelnosti výstavby a
• minimalizace obslužného personálu.

3. Dodržení plánovaného rozpočtu Projektu a principů hospodárnosti, efektivnosti, transparentnosti a uměřenosti.
4. Zajištění bezproblémové obslužnosti a údržby areálu.

Výběr Generálního projektanta

Zvolený model realizace je založen na metodě Design & Build s Generálním projektantem, jehož úkolem je vypracovat projektovou dokumentaci pro povolení záměru (stavby), zajistit jeho vydání a připravit tzv. tendrovou dokumentaci pro výběr Generálního zhotovitele stavby. Ten následně provede realizaci projektu systémem Design & Build, tedy včetně detailní prováděcí dokumentace a samotné výstavby. Tento přístup umožní propojit finální projektování a realizaci v jednom smluvním celku, zvýší odpovědnost zhotovitele za výsledné dílo a sníží riziko vícenákladů

S vědomím aktuálních změn v oblasti stavebního práva a zvážení jejich dopadu na trh v oblasti projektování bylo pro přípravu zadávací dokumentace rozhodnuto o využití institutu předběžných tržních konzultací (PTK) za účelem získání potřebných informací. V souladu se Zákonem o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) byly PTK vedeny písemně a transparentní formou zveřejněním výzvy na profilu Zadavatele v NEN vůči neomezenému okruhů potenciálních zájemců o účast v PTK (Odkaz NEN). Požadovány byly písemné odpovědi na okruh dotazů týkajících se srozumitelnosti náplně plánované veřejné zakázky, předpokládané hodnoty veřejné zakázky, optimální doby plnění veřejné zakázky, zkušeností dodavatelů s obdobným typem veřejných zakázek a optimální doby na zpracování nabídek na plánovanou veřejnou zakázku. Obdržené odpovědi na dotazy byly zohledněny ve finální zadávací dokumentaci.

Veřejná zakázka s názvem: „MŽE – MUZEUM ŽELEZNICE A ELEKTROTECHNIKY NTM – VÝBĚR GENERÁLNÍHO PROJEKTANTA (Odkaz NEN) je postavena na principu komplexního přístupu. Činnost GP je rozdělena do šesti etap činností GP a samostatného celku průzkumů:

Etapa 1 - Dopracování DNS se zohledněním navrhovaných změn DNS (zejména vypuštění původně navrhovaného 1.PP obj. 05 – multifunkční sál a související prostory) zahrnující následující plnění:

Přizpůsobení návrhu stavby na základě změn stavebního programu.

Variantní řešení fasády novostavby a zastřešení dvorany, a to nejen z důvodu architektonického řešení, ale i za účelem optimalizace energetické náročnosti a dosažení optimálního poměru mezi investičními a provozními výdaji. Podklad pro zadání zpracovalo Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT v Praze (UCEEB).

Etapa 2 – Zpracování dokumentace pro povolení záměru (stavby) (dále také jen „DPZ“) v souladu s požadavky vyplývajícími ze zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „Stavební zákon“), a jeho prováděcích právních předpisů (zejména z vyhlášky č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb); DPZ bude zohledňovat rovněž požadavky Zadavatele na energetické řešení, energetickou efektivitu, vnitřní prostředí budovy a další TZB v souladu s dokumentem Technické zadání veřejné zakázky MŽE – Muzeum železnice a elektrotechniky NTM zpracovaným UCEEB, když záměrem je pořídit inteligentní budovu za použití BAS (Building automation system).

Etapa 3 – Zajištění vydání pravomocného povolení záměru (stavby) – komplexní inženýrská činnost, včetně zajištění všech podkladů, jednání, stanovisek apod.

Etapa 4 – Úprava DPZ do podoby tzv. „tendrové dokumentace“ pro výběr D&B GZ využitelné v zadávacím řízení na výběr GZ jako součást zadávací dokumentace vyhovující zákonným požadavkům (zejména ZZVZ a jeho prováděcím právním předpisům), součástí bude alespoň zjednodušená projektová dokumentace (2D výkresy, 3D architektonický model, Kniha standardů), ostatní závazné dokumenty (provozní scénáře TZB, požadavky na bezpečnostní řešení, koncepční schémata TZB, koncept řešení interiéru, AVT studie, Akustické posouzení) a závazné požadavky na zpracování dalších stupňů projektové dokumentace a na způsob zhotovení díla (stavby MŽE). Součástí této etapy je rovněž zpracování informačního modelu Areálu dle požadavků v BIM protokolu a zpracování kontrolního rozpočtu.

Etapa 5 – Součinnost Zadavateli při zadávacím řízení na výběr GZ – kompletace technické části zadávací dokumentace a formulace závazných technických a kvalifikačních podmínek, zodpovídání dotazů týkajících se tendrové dokumentace a jejích jednotlivých částí zpracovaných GP a případné související úpravy těchto částí zadávací dokumentace, poradenství při jednání hodnotící komise apod.

Etapa 6 – Výkon dozoru projektanta ve smyslu ust. § 14 písm. h) Stavebního zákona, tedy zejména dozoru nad souladem dokumentace pro provádění záměru zpracované GZ s DPZ, vydaným povolením záměru a s požadavky Zadavatele.

V rámci příprav zadání bylo třeba také řešit otázku výše investičních nákladů. Proto došlo k redukci 1. PP objektu 05 při současném zachování hlavních funkcí a kapacit. Tento přístup umožnil snížit náklady již v návrhové fázi, nikoliv až dodatečně během výstavby.

Související a další akce

Realizaci Projektu MŽE pozitivně ovlivnila také realizace projektů NTM financovaných z prostředků EU podpořených v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Díky vybudování novostavby depozitární haly CD04 v Čelákovicích došlo k rozšíření kapacit depozitárního areálu a mohly sem být přemístěny sbírkové předměty uložené dosud v prostoru budoucího Muzea železnice a elektrotechniky na Masarykově nádraží, kam byly přemístěny o povodních 2002 ze zatopené karlínské Invalidovny. Další z projektů se týkal přímo obnovy sbírkových předmětů pro pozdější vystavení v expozici MŽE. V rámci projektu IROP byly zrestaurovány dvě parní lokomotivy 210.001 „Serényi“ z roku 1905 a 411.019 „Conrad Vorlauf“ z roku 1873 (3. nejstarší dochovaná parní lokomotiva v ČR). Oba stroje zaujmou v plánovaných expozicích MŽE důležité místo. Lokomotiva „Serényi“ bude vítat návštěvníky přímo ve foyer muzea a bude je zvát k prohlídce expozice železniční dopravy. Lokomotiva „Conrad Vorlauf“ bude v hlavním výstavním prostoru na jedné z průběžných kolejí stát v čele soupravy historického nákladního vlaku složeného z restaurovaných nákladních vozů různého určení i původu. Celkové náklady na opravu obou lokomotiv činily více jak 12,7 mil. Kč. Realizace těchto akcí je důkazem, že NTM nerezignuje na snahu zajistit pro Projekt MŽE i jiné finanční zdroje než pouze ze státního rozpočtu.

Muzeum železnice a elektrotechniky, který vzniká v areálu Masarykova nádraží, bude zpřístupněno veřejnosti při příležitosti 120. výročí otevření prvních expozic Národního technického muzea v roce 2030. V současnosti probíhají přípravné práce zahrnující restaurování sbírkových předmětů, opravy železniční a stavební infrastruktury či zajištění přístupových tras do areálu. Rozpočet projektu, původně ohrožený inflačním růstem cen v letech 2021 a 2022, byl díky přijatým úsporám stabilizován.

Vznikne nové muzeum vysoké úrovně, které představí nejvýznamnější exponáty železniční a elektrotechnické sbírky NTM. Kolejová vozidla, zabezpečovací technika, modely, monumentální stroje a zařízení budou zasazeny do širšího kontextu hospodářských, sociálních a politických dějin českých zemí, Československa i České republiky. Výsledkem bude moderní a atraktivní muzejní komplex, který nemá v ČR obdoby a posune prezentaci technického dědictví na novou úroveň.

Dokumentace návrhu stavby Muzea železnice a elektrotechniky