Díky spolupráci mezi Národním technickým muzeem, Klubem Za starou Prahu a Společností přátel starožitností máte možnost v letošním roce navštívit přednášky v prostorách Národního technického muzea zdarma. Termíny přednášek a jednotlivá témata najdete rozepsány níže. Přednášky se konají dvě pondělí v měsíci v podvečerních hodinách. Prosím zkontrolujte si datum a začátek přednášky podle rozpisu. Témata přednášek zveřejňuje přibližně na půl roku.

Společnost Přátel starožitností

Po 4. 3. – PhDr. Vladislav Razim: Středověká opevnění českých měst

Po 15. 4. – Mgr. Jana Viktorínová: Vytěsněná chudoba. Pražské nouzové kolonie

Po 6. 5. – doc. JUDr. Vilém Knoll: Služba v cizím vojsku a její úprava v novějším českém právu

Po 10. 6. – Mgr. Michal Novotný, Ph.D.: Ochrana kulturního dědictví v oblasti železnice

 

Klub Za starou Prahu 

Hovory o Praze

leden–červen 2024

29. 1. 2024

Ing. Petr Malík

Nejen 30 let Muzea MHD

V květnu 2023 oslavilo Muzeum MHD ve střešovické vozovně třicáté narozeniny, dozvíte se, co se tu dobu podařilo a jaké jsou plány ve Střešovicích minimálně do roku 2033, kdy si Muzeum připomene další kulaté jubileum. Měla by to být dekáda změn, ale také významných oslav.

26. 2. 2024

Michal Plavec

Jak změnily Prahu spojenecké nálety v letech 1944 až 1945?

Nikomu, kdo kdy navštívil Prahu, nevymizí z paměti Emauzský klášter. Nebo spíše jeho současná podoba, neboť se stal nejviditelnější obětí náletu amerického letectva 14. února 1945. Ani tento nálet, ani nálet, nebo spíše nouzový shoz pum, 15. listopadu 1944 americkými bombardéry na holešovickou elektrárnu nebyly plánované. Kromě Emauzského kláštera 14. února 1945 byly těžce postiženy Karlovo náměstí a okolí, včetně nemocnic, a čtvrť Vinohrady. Jediné plánované bombardování Prahy se uskutečnilo 25. března 1945 na květnou neděli. Cílem byly především továrny v Karlíně a Vysočanech a kbelské letiště. Značně poničena, skoro zničena, byla vysočanská Českomoravská Kolben-Daněk. I tento nálet si vyžádal četné šrámy na městě, skoro kompletně bomby zničily tehdejší staniční budovu Libeň horní nádraží.

18. 3. 2024

doc. PhDr. Richard Biegel, Ph.D.

Santini a svět jeho architektury

V prosinci 2023 uplynulo 300 let od smrti architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla. U této příležitosti připravili historici umění z ÚDU FF UK (dr. Petr Macek, Mgr. Jakub Bachtík, doc. Richard Biegel) ve spolupráci s prof. Jiřím Kroupou ze semináře dějin umění FF MU výstavu s názvem Santini a svět jeho architektury, která má za cíl představit tvorbu tohoto vynikajícího architekta v širším dobovém uměleckém a společenském kontextu. K výstavě je připravována stejnojmenná monografie, která vedle odborných statí a bohaté fotodokumentace přinese i reprodukce všech dochovaných Santiniho plánů. Přednáška s následnou prohlídkou výstavy bude věnována představení Santiniho díla s důrazem na nové poznatky a interpretace, které jej umožnily nahlédnout v novém světle.

29. 4. 2024

Ing. Robert Mara

Historie pražského metra v datech

Přednáška stručným způsobem představuje vybrané historické milníky pražského metra k příležitosti 50. výročí zahájení jeho provozu. První námět na vybudování metra v Praze pochází již z roku 1898, první seriózní studie začaly vznikat již počínaje rokem 1926. V roce 1938 bylo poprvé přistoupeno k přípravě výstavby podzemní dráhy, pokročile rozpracovaný záměr však překazila okupace a druhá světová válka, po válce poté nástup komunistického režimu. Podruhé byla výstavba zahájena v roce 1966, stejně jako v roce 1938 se začínalo nejprve s koncepcí podpovrchové tramvaje, která byla o rok později změněna na plnohodnotné metro. Provoz s cestujícími byl zahájen na části linky C (Kačerov – Sokolovská) v roce 1974. Dnes má pražské metro tři linky, 61 stanic a denně přepraví kolem 1,7 mil. cestujících.

27. 5. 2024

Ing. Gabriela Kalinová, CSc.

Stará Praha, Josefina Dušková a Mozartovi přátelé – příspěvek k jubilejnímu Roku české Hudby

Letos máme opět Rok české hudby – čtyřkou totiž končí životní jubilea našich největších skladatelů, Bedřicha Smetany (1824 – 1884) a Antonína Dvořáka (úmrtí 1904). Musíme si však uvědomit, že tito velcí hudební skladatelé nevyrostli ve vzduchoprázdnu, ale že navázali na již existující hudební tradice vlastní našemu kulturnímu prostoru. K nim patří nepochybně tradice mozartovská – Smetanův učitel Josef Proksch se snažil (marně) smířit Mozartiány a Bethoveniány, a Antonín Dvořák navštěvoval varhanickou školu, jejímž první ředitelem byl Mozartův interpret a obdivovatel Jan Nepomuk Augustin Vitásek.

Mozartovská Praha se letos může pochlubit hned několika výročími – nejdůležitějším z nich je bezpochyby 200. výročí úmrtí vynikající zpěvačky, Mozartovy přítelkyně a obětavé hostitelky na Bertramce Josefiny Duškové. Nesmíme však zapomenout ani na 225. výročí úmrtí jejího manžela, neprávem opomíjeného bachovského interpreta, skladatele a hlavně pedagoga Františka Xavera Duška. Uplyne také 250 let od narození Václava Jana Tomáška, který byl Duškovým pokračovatelem. Výročí mají i oba Mozartovi synové Franz Xaver (180 od úmrtí) a Karl Thomas (240 let od narození). Je oba spojuje s Prahou rovněž polozapomenutý profesora František Xaver Němeček, autora první samostatné Mozartovy biografie, od jehož smrti letos uplynulo 175 let. Všechny výše uvedené osobnosti mají kromě Mozarta společnou ještě jednu věc – Prahu mozartovské doby, kterou tak dobře popsal Jaroslav Schaller. Naše prezentace navazuje na cyklus pořádů k 200. výročí úmrtí Josefiny Duškové, organizovaný v tomto roce Spolkem Malostranský hřbitov. Součástí cyklu, který začal 8. ledna 2024 u symbolického náhrobku Duškových, jsou i dvě vycházky po pražských zákoutích, spojených s Josefinou a jejími přáteli a součastníky. Při těchto vycházkách nebylo z časových důvodů možno účastníky seznámit podrobněji s dotčenými osobnostmi ani s obrazovým materiálem, a tento nedostatek by měla napravit tato přednáška a prezentace.

24. 6. 2024

Štěpán Svoboda

Minulost a současnost svatovítských varhan

Od doby vysvěcení svatovítské katedrály za Karla IV. až do současnosti zněly pod chrámovou klenbou tóny více než deseti nástrojů. Dějiny varhan v hlavním pražském chrámu jsou spjaty s počátky českého varhanářství. Jaké byly osudy zdejších nástrojů a jejich tvůrců? Naváží dlouho očekávané velké varhany od španělského tvůrce na slavné renesanční "Ferdinandovy" varhany a barokní Gartnerův nástroj?