V pondělí 1. června 2026 se Dopravní hala Národního technického muzea proměnila v jedinečný prostor pro hudební experiment a současné umění. V rámci mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro zde proběhl koncert Luigi Nono mezi aeroplány, který nabídl nevšední spojení hudby, prostoru a pohybu.
Večer zahájila světově uznávaná houslistka Hana Kotková interpretací Šesti capriccií pro sólové housle italského skladatele Salvatoreho Sciarrina. Vrcholem programu se stala prostorová kompozice La lontananza nostalgica utopica futura Luigiho Nona pro housle a elektroniku, kterou Kotková provedla společně s muzikologem a odborníkem na Nonovo dílo Venierem Rizzardim, jenž zajišťoval elektronickou složku performance.
Dílo, inspirované větou „Caminantes, no hay caminos, hay que caminar…“ („Ó vy, kteří kráčíte, nejsou žádné cesty, je třeba kráčet“), proměnilo dopravní halu muzea v živý zvukový organismus. Houslistka se během interpretace pohybovala mezi návštěvníky i historickými exponáty, zatímco elektronická stopa vytvářela proměnlivé zvukové prostředí. Publikum tak zažilo koncert na pomezí hudebního vystoupení a site-specific performance.
Prostor Dopravní haly se ukázal jako mimořádně inspirativní kulisa pro uvedení tohoto výjimečného díla. Dialog mezi avantgardní hudbou a ikonickými exponáty dopravy vytvořil neopakovatelnou atmosféru, která podtrhla myšlenku neustálého hledání, pohybu a objevování, jež prostupuje Nonovou tvorbou.
Národní technické muzeum si váží spolupráce s festivalem Pražské jaro a děkuje všem návštěvníkům, kteří se stali součástí tohoto mimořádného kulturního zážitku.
