Na Mezinárodním veletrhu obranné a bezpečnostní techniky IDET v Brně Národní techniké muzeum vystavuje vůz ZIL 115.
Limuzína sovětské výroby z roku 1984 sloužila jako poslední vůz prezidenta Gustáva Husáka a veřejnost ji měla příležitost vidět naposledy v 90. letech.
Mezinárodní veletrh obranné a bezpečnostní techniky IDET se koná společně s veletrhy PYROS a ISET, které se zaměřují na prezentaci hasičské, policejní a bezpečnostní techniky a služeb.
„Automobily ZIL byly od počátku výroby určeny pro nejvyšší vládní představitele, a o jejich přidělování rozhodoval nejvyšší představitel SSSR. Prvním z nich byl N. S. Chruščov, z jehož podnětu začal r. 1955 vývoj prvního vozu značky, typu ZIL 111. Šlo o nástupce vozu ZIS 110 (ten je v provedení s otevřenou přehlídkovou karoserií rovněž součástí automobilové sbírky NTM), vycházející ještě z amerických automobilů Packard z poloviny 40. let. Také vlastní vývoj sovětských reprezentačních automobilů vycházel z americké praxe – ať už v podobě intenzivní práce podnikového stylistického oddělení a aplikaci konkrétních návrhářských technik nebo samotné podobě karoserií. To platilo podstatnou měrou už např. o automobilu GAZ 13 Čajka. Mimochodem – jeho konečná podoba nejvíce ze všeho připomíná právě americké vozy Packard, což byl i případ ZILu 111 první generace. Modernizovaný ZIL 111G, vyráběný v letech 1962–1967, se už více podobá modelům Cadillac z počátku šedesátých let. Ale zatímco Čajky vyráběl Gorkijský automobilový závod (GAZ) v počtu desítek až stovky kusů ročně, vozů ZIL bylo ve stejnojmenné moskevské automobilce za rok postaveno na zakázku o řád méně. Názvy výrobců sovětských reprezentačních automobilů se měnily podle politické situace, resp. ‚přípustnosti' uvádění konkrétních jmen. Tak GAZ nesl v určitou dobu název Závod imeni Molotova (ZIM), zatímco ZIL (Závod imeni Lichačova) byl přejmenován ze ZIS (Závod imeni Stalina). ZIL 111 G byl nahrazen typem ZIL 114 (stejně jako předchůdce s karoserií limuzína nebo ve speciálních karosářských variantách), k němuž přibyl v roce 1971 menší a rychlejší typ 117 (s karoserií sedan; exemplář používaný někdejším předsedou federální vlády Lubomírem Štrougalem je rovněž ve sbírce NTM). ZIL 115 je modernizací typu 114 z konce sedmdesátých let a jako ZIL 4104 se vyráběl do roku 1983. Celkem vzniklo údajně 106 kusů,“ napsal Jiří Hulák, vedoucí odd. průmyslového designu NTM.
Pro prezidenta Husáka byly v roce 1984 zakoupeny dvě sedmimístné limuzíny ZIL, které používal až do konce roku 1989.
ZIL115 (1984)
Osobní automobil s kapalinou chlazeným čtyřdobým vidlicovým osmiválcovým motorem OHV umístěným podél nad přední nápravou a s pohonem zadních kol.
Zdvihový objem 7695 cm3, výkon 228 kW (310 k), maximální rychlost 190 km/h.
Uzavřená sedmimístná (5 + 2) čtyřdveřová karoserie s vnitřní mezistěnou — limousine.