Zahájení akce se ujal generální ředitel NTM Bc. Karel Ksandr, za NPÚ ÚOP v Liberci pak náměstek Mgr. Petr Weis. Krátce na to se slova ujal čestný host semináře, první místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg. Účast ministra nebyla samoúčelná, jeho rodina patřila a patří k nejvýznamnějším šlechtickým rodinám v zemi a mimo jiné vynikala i svým kladným a poměrně intenzivním vztahem k automobilům a automobilismu obecně. Panu ministru byla následně představena expozice v dopravní hale, kde mu byl mimo jiné po nedávném restaurování představen vůz Benz 16/40 jeho dědečka Karla V. ze Schwarzenbergu (1886–1914). V sále bylo přítomno i několik dalších čestných hostů z řad české aristokracie, jmenovitě Jerom Colloredo-Mannsfeld, Jan Podstatský-Lichtenstein, Karel Eduard Paar, Josef Emanuel Mensdorff-Pouilly a Gabriela Mensdorff-Pouilly.
Seminář Motorismus a šlechta v českých zemích byl určen pro všechny, kteří se odborně i ze záliby zajímají o dvě zdánlivě naprosto rozdílná témata – historickou dopravní techniku a kulturu vyšší společnosti v první polovině 20. století. Akce byla úvodním mezioborovým setkáním historiků, památkářů, archivářů a muzeologů, na které naváže v průběhu let 2012–2015 cyklus putovních výstav po státních i privátních hradech a zámcích České republiky a vydání reprezentativní monografie s výstavním katalogem.
Šlechtický motorismus u nás zůstává na rozdíl od anglosaských zemí spíše okrajovou kuriozitou, která byla spojována pouze s několika výjimečnými osobnostmi, a na své komplexnější zdokumentování dosud čeká. Spojení staré rodové i nově nobilitované šlechty s automobilismem je pro hodně lidí překvapivé a nečekané, ale při podrobnějším studiu objevíme neznámý „urozený svět techniky“. Svět šlechty byl i na konci 19. století a začátkem století 20. jakýmsi sledem tradičních rituálů. Přesto se do tohoto zaběhnutého rytmu dokázal velmi záhy v mnohých šlechtických rodinách prosadit automobil.
Spoluprací Národního památkového ústavu, který je od letošního roku řešitelem vědeckovýzkumného projektu Každodenní život a kulturní vliv aristokracie v českých zemích a ve střední Evropě v kontextu veřejně přístupných historických sídel ve správě Národního památkového ústavu – instalace, prezentace, aplikace a Národního technického muzea, které dlouhodobě dokumentuje dějiny motorismu v českých zemích a má ve svých sbírkách několik unikátních šlechtických vozů, byl položen základ k novému pohledu na úlohu techniky v kultuře sledovaného období. Symbolickými mezníky jsou rok 1894, kdy baron Liebieg podnikl známou první dálkovou jízdu automobilem z Liberce do Gondorfu, a rok 1945, resp. 1948, kdy nastala faktická likvidace rodové i nobilitované šlechty komunistickým režimem.
Veřejné mínění nebylo automobilismu v jeho počátcích obecně příliš nakloněno, vidělo v automobilu přepychový prostředek zábavy a rozptýlení nejvyšších vrstev, který běžnému člověku přináší spíše škodu a nepříjemnosti. Této výstřednosti nejvyšších vrstev ale vděčíme za mnohé, automobil si nalezl i díky jejich příkladu zakrátko cestu do duší širokých vrstev obyvatelstva. Veřejnost i odborné kruhy, které nepředpokládaly jeho masový rozvoj, byli zakrátko vyvedeni ze svého omylu, byl to právě automobil, který způsobil dopravní revoluci. Automobil se vryl do života společností takovým způsobem, že se stal jedním z určujících znaků civilizace. Stal se jednoznačným vizuálním znakem určité doby, citlivým barometrem sociálního klimatu, výrazem míry vkusu, majetku a bohatství jednotlivců, ba i celých států. Auto se stalo symbolem pokroku a moderní orientace. Za posledních sto let automobil ovlivnil a stále ovlivňuje život lidí tak, jako málokterý z technických vynálezů. České země si ve společenské recepci automobilu prošly vývojem, který je v mnohém společný všem průmyslově vyspělým zemím střední Evropy a v mnohém velmi osobitý.
Pozornost byla v průběhu semináře věnována jak jednotlivým osobnostem, rodům ale otázkám, které přesahovaly úzce vymezené téma šlechtického automobilismu. Ve svém úvodním příspěvku Mgr. Jiří Křížek ze spolupořadatelské organizace NPÚ představil auditoriu projekt „šlechtického motorismu“. Projekt ač bývá nespravedlivě obviňován z mytizace šlechty, naopak hodlá zažité mýty a stereotypy bořit. Veřejnost, uvedl Křížek, má všeobecnou představu o tom, jak vypadá zámecký park, málo kdo si však dovede představit, co se skrývá pod pojmem zámecký autopark. Trendem poslední doby je představovat interiéry zámků v podobě, jaké je užívali poslední majitelé. Návštěvnická veřejnost kvituje s povděkem instalace přibližující zázemí zámků v podobě kuchyní, výtahů, telefonů apod. Touto cestou míří i projekt zámeckého autoparku a hodlá obohatit zámecké interiéry i aspektem dopravních prostředků poslední držitelů památkových objektů.
Druhý řečník z hostitelské organizace PhDr. Miloš Hořejš účastníkům semináře rámcově představil aspekty, jaké míní projekt motorismu ve spojení se šlechtou postihnout. Vztah šlechty k automobilismu byl podle vyjádření řečníka mnohovrstevnatý a zahrnuje v sobě jak angažmá šlechticů v prvních automobilových spolcích, účast ve správních radách automobilek, účast s automobily v první světové válce a na závodních kláních. Nezanedbatelným je však i aspekt ekonomicko-správní, sociální a v neposlední řadě i aspekt genderový.
Následující příspěvky každý svým způsobem postihl část ze zmíněných aspektů a přispěl tak do mozaiky poznání „šlechtického motorismu“. PhDr. Jan Králík svým příspěvkem Vysoká šlechta na vysokých kolech přiblížil počátky hledání alternativních způsobů dopravy ve spojitosti se zástupci šlechtických rodů. Nejeden z průkopníků „velocipédismu“ později přesedlal právě na automobil.
V dalších dvou přednáškách se shodně oba řečníci Doc. PhDr. Jan Galandauer, DrSc. a Mgr. Otto Chmelík (SOA Litoměřice) věnovali automobilům v životním stylu rodiny Thunů a především osobám Františka a Jaroslava Thun-Hohensteina. Osobnost místodržitele knížete Františka Thuna, známého především z velkých politických dějin, a jeho bratra Jaroslava se ukázali být velmi ilustrativní pro přístup šlechty v samotných počátcích automobilismu. Další z řečníků Mgr. Jan Němec (SOA Litoměřice – SokA Děčín) se svým příspěvkem „Šlechtici v dobrovolnických automobilových sborech“ přiblížil další důležitý aspekt, kterým bylo poměrně hojné angažmá šlechticů s jejich automobily na vojenských manévrech během začátku 20. století i v bojových podmínkách první světové války.
Před polední přestávkou a částečně i během ní byli účastnici semináře formou komentovaných prohlídek seznámeni s perlami automobilové sbírky NTM včetně několika vozů s otiskem původních šlechtických majitelů.
Odpolední blok byl otevřen příspěvkem Mgr. Milana Rudika (Collegium Bohemicum, o. p. s.) „Automobilklub für Mittelböhmen – Aristokrat mezi autokluby“, ilustrujícím hojnou účast zástupců šlechty českých zemí v automobilových spolcích v počátcích automobilového spolkovnictví. Následoval příspěvek Mgr. Křížka k již v úvodu zmíněné Liberecké podnikatelské a nobilitované rodině Liebiegů, která je svým významem pro automobilismus (nejen v českých zemích) nepřehlédnutelná. Díky dochovaným deníkům Theodora von Liebiega, jenž na své důkladné vytěžení doposud čekaly, můžeme rekonstruovat nejen strasti dálkové cesty z roku 1894 do Gondrfu, ale i řadu významných detailů z provozu automobilu v samotných počátcích automobilismu.
Další řečník PhDr. Hořejš ve svém příspěvku „Na zámku i velkostatku – automobily Colloredo-Mannsfeldů“ představil na příkladu významné aristokratické rodiny, jejíž minulost i současnost je spojena s českými zeměmi, možné způsoby využití automobilu, od reprezentace až pro hospodářské účely.
PhDr. Petr Mašek z oddělení Zámeckých knihoven Národního muzea vystoupil se svým příspěvkem s mnohoznačným názvem „Automobily a motory v zámeckých knihovnách“, přibližujícím informační zdroje automobilistů z řad české aristokracie. Přítomnost motoristické literatury je jednoznačným indikátorem zájmu dané šlechtické rodiny o automobily a může být dobrým vodítkem k dalším výzkumům v rodinných archivech a archivech velkostatků.
Mgr. Lukáš Nachtmann (Podnikový archiv Škoda Mladá Boleslav) přiblížil přítomným, jak ostatně výstižně naznačuje název příspěvku „L&K ve službách šlechticů a šlechtici ve službách L&K“, nemalou roli zástupců šlechtických rodin v počátcích automobilky. Mezi členy správní rady tak figurovaly takové osobnosti, jakými byli princ Erich Thurn Taxis (předseda správní rady), hrabě Johann Ceschi à Santa Croce, hrabě Karel Hoyos, hrabě Alexander Kolowrat, hrabě Luis Podstatzky-Lichtenstein, hrabě Anton Ceschi á Santa Croce či již zmíněný zemský místodržící kníže František Thun-Hohenstein. Mezi zákazníky najdeme rovněž nemalý počet zákazníků z aristokratických kruhů.
PhDr. Jan Hozák (Archiv NTM) v dalším z příspěvků nazvaném „Automobil Benz na Pražském hradě roku 1898“, pomocí epizodního příběhu zdráhavého kupce – Antonína barona z Vlkanova, podal poutavý příběh soudní kauzy spojené se samotnými počátky automobilismu v Českých zemích, konkrétně v metropoli království – v Praze.
Mgr. Jiří Senohrábek (Zámek Loučeň ) ve svém příspěvku „Loučeň – zámek plný koní pod kapotou i bez kapoty“ přiblížil úzký vztah loučeňské větve rodiny Thurn-Taxisů k automobilismu, ale i k dalšímu koníčku dostihovému sportu.
O tom, že aristokraté často chápali ve své době letadlo na jakési logické lince ve vývoji osobní dopravy, auditorium přesvědčil Michal Plavec z pořadatelské organizace se svým příspěvkem „Sascha Kolowrat a letectví“.
Mgr. Petr Horáček (Univerzita Pardubice) se svým příspěvkem „Automobil v sociálních aspektech české společnosti (1918–1938)“ otevřel blok přednášek věnujících se problematice automobilismu ve více obecné rovině, jako jakýsi komparativní pandán k motorismu šlechtickému.
V pohledu na automobil z optiky sociálních dějin jsme stále ještě za západní historiografií značně pozadu a příspěvek pardubického kolegy, jakož i následujících řečníků, byl jakousi předzvěstí možného zlepšení. Příspěvek PhDr. Zdeňka Váchy (Archiv NTM) „Motoristická spolková samospráva známá či neznámá“ se blížeji pozastavil nad aspektem zájmové spolkovnictví v oblasti automobilismu a přiblížil přítomným celkovou organizaci automobilových spolků na českém území včetně nejednoduché cesty k centralizaci.
PhDr. Jan Štemberk, PhD. (Vysoká škola obchodní, Praha) s příspěvkem nazvaným „Rychle a bezpečně. Rovnost nebo privilegia na českých silnicích první poloviny 20. století?“ přiblížil účastníkům semináře (ne vždy) rovnostářský přístup republikánského Československa k automobilistům z různých vrstev. Bylo zajímavé si vyslechnout, že určitá privilegia se již v této době nevztahovala na rodovou či nobilitovanou šlechtu, ale např. na herecké hvězdy.
PhDr. Adéla Jůnová (Ústav hospodářských a sociálních dějin FFUK) přenesla přítomné s příspěvkem „Automobil a cesty do Orientu v 1. pol. 20. století„ až na Blízký východ, přičemž zmapovala několik důvodů, proč se lidé s automobilem vydávali do těchto vzdálených a často klimaticky extrémních končin. Vedle dobrodružných a sportovních výletů byl důvodem i vědecký výzkum a v neposlední řadě reklama z důvodu podpory československého exportu do těchto končin světa.
Přednáškové odpoledne uzavřela přednáška PhDr. Pavla Zemana PhD. (Archiv Kanceláře prezidenta republiky) „Prezidentské vozy na ´dvoře republikánském´. Automobil na Hradě“. Jednalo se opět o komparativní přednášku ponechávajíc účastníky v prostředí první republiky a přibližující užití automobilů a pohled na automobil jako takový ze strany hlavy státu prezidenta Masaryka.
Jako jakési odlehčení přednáškové dne organizátoři semináře na závěr zařadili filmovou projekci dobových dokumentů z automobilistikou tématikou z filmového archivu NTM. Hojná účast (kolem 120 účastníků) potvrdila vysoký zájem odborné veřejnosti o toto témata a netradiční spojení technické problematiky s problematikou šlechtické společnosti.
Miloš Hořejš, Jiří Křížek
Autor: PhDr. Miloš Hořejš