„Veřejné osvětlení“ v ulicích Prahy se poprvé objevilo v roce 1623, kdy byla pražským měšťanům uložena povinnost v případě napadení města zapálit smolné věnce ve smolných koších. O sto let později už byly hlavní pražské ulice vybaveny 121 pouličními olejovými svítidly. Roku 1838 začala jednání vedení města o nahrazení zastaralých a málo účinných lamp na olej či petrolej osvětlením plynovým. Prvních 200 plynových hořáků se v Praze rozzářilo 15. září 1847.

Cesta k ulicím osvětleným plynovými lucernami byla započala v 30. letech 19. století. Z první nabídky z roku 1838, učiněné nejvyššímu purkrabímu Karlovi Chotkovi pařížskou firmou Gronwelle a Selliguer na zavedení plynového osvětlení v Praze, nakonec z finančních důvodů sešlo. V prosinci 1844 byl vedením města přijat projekt Vratislavské plynárenské společnosti. Ta se zavázala po dobu 20 let osvětlovat 66 ulic a náměstí na Starém Městě, 27 ulic na Novém Městě a 21 ulic a náměstí na Malé straně.

Vratislavská společnost v pražském Karlíně vybudovala také první plynárnu. Po vypršení jejího monopolu na dodávky plynu byla v dubnu 1866 uvedena do provozu pražská obecní plynárna na Žižkově. Byla zřízena přímo magistrátem a zásobovala ulice v části Malé Strany a Hradčany. Dne 16. září 1867 převzala osvětlování všech plynofikovaných pražských ulic a náměstí.V roce 1871 bylo už v Praze nainstalováno 2 598 plynových lamp. Tyto lucerny byly zpočátku zapalovány lihovým zapalovačem umístěným na tyči, později do nich byl umístěn malý hořák, který byl stále v provozu a ostatní hořáky zapálil po otevření ventilu. Tam, kde plyn nebyl zaveden – v parcích a odlehlých místech – se nadále využívaly petrolejové lampy.

Plynové osvětlení se nejprve používalo pouze na ulicích, ale záhy se rozšířilo i do domů. K odběru plynu se hlásilo stále více soukromníků. V domácnostech byl plynový plamen ve formě otevřeného hořáku tlumen kulatými zvony z mléčného skla a chráněn cylindrem, čímž se zvyšovala jeho svítivost. Cena plynového světla v době, kdy Edison vynalezl žárovku (1879), byla přibližně 15 korun za 100 hodin intenzivního svícení.

Veřejné plynové osvětlení počalo být ke konci 19. století vytlačováno osvětlením elektrickým. Ještě v r. 1940 však v Praze svítilo více než 9 tisíc svítilen na plyn. Jako poslední byly na elektřinu převedeny osmiramenné stožáry na Hradčanském náměstí a v Loretánské ulici v dubnu 1985. Po 17 letech se ale plyn do pražských ulic vrátil. Prvních devět lamp na zemní plyn se objevilo v Michalské ulici na Starém Městě v říjnu 2002. Koncem r. 2004 se v uličkách Starého Města rozzářilo dalších 26 svítilen. Na konci r. 2005 přibylo 93 luceren v Celetné ulici a na Staroměstském náměstí. Plynové osvětlení má v budoucnosti osvětlovat celou Královskou cestu.

Ve sbírkách NTM je kolekce pouličních plynových svítilen století nebo jejich součástí z 19. století. Vyobrazená lucerna je v současnosti součástí expozice z dějin osvětlování Prácheňského muzea v Písku instalované v budově písecké elektrárny.

Litinová plynová pouliční lucerna na konzole s přívodem plynu horním ramenem konzoly z 2. poloviny 19. století.

Rozměry. 620×400 mm

Výška: 1000 mm

Autor: Alice Třísková