Rok 2009 vyhlásily Mezinárodním rokem astronomie v roce 2006 organizace UNESCO a v roce 2007 Organizace spojených národů. Byl přijat návrh Itálie, aby si tímto způsobem lidé na celém světě připomněli 400. výročí události, kdy Galileo Galilei poprvé použil dalekohled k systematickým astronomickým pozorováním. Mezinárodní rok astronomie na celosvětové úrovni koordinuje Mezinárodní astronomická unie.
Národní technické muzeum se rozhodlo v rámci projektu Mezinárodního roku astronomie uspořádat ve dnech 24.-27. srpna 2009 v budově muzea mezinárodní konferenci Keplerův odkaz v kosmickém věku (400 let od publikace Keplerovy Astronomia Nova). Konference je připravována ve spolupráci s Univerzitou Karlovou v Praze, Českým vysokým učením technickým, Akademií věd ČR, Radou vědeckých společností ČR, Astronomickým ústavem AV ČR, Fyzikálním ústavem AV ČR, Filozofickým ústavem AV ČR, Matematicko-fyzikální fakultou UK, Astronomickým ústavem UK, Ústavem teoretické fyziky a astrofyziky MU v Brně, Českou astronomickou společností ČR, Společností pro dějiny věd a techniky ČR, Štefánikovou hvězdárnou v Praze, Hvězdárnou v Úpici, Hvězdárnou a planetáriem v Českých Budějovicích.
V letech 1600–1609 pracoval Johanes Kepler v Praze na svém stěžejním díle Astronomia Nova. Tato publikace obsahovala odvození a formulaci prvních dvou zákonů o pohybu těles ve Sluneční soustavě. O deset let později pak vyšla v Linci jeho práce Harmonices mundi, ve které je publikován třetí zákon. Zveřejněné Keplerovy závěry dovršily koperníkovský převrat v astronomii, zpřesnily základy astronomie a staly se východiskem nové etapy vývoje lidského poznání zasahujícího do celé řady vědních disciplin i do celkové změny filozofického vidění světa. Jím popsané zákonitosti tvoří základní zdroje nejen moderní astronomie, ale byly i impulsem rozvoje mechaniky a jejího matematického zvládání.
Více informací na www.ntm.cz/kepler2009, e-mail: kepler@ntm.cz
Autor: Alice Třísková