Narodil se 2. 4. 1933 v Plzni. V letech 1951–1955 absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu University Karlovy v Praze. V letech 1955–1959 působil coby aspirant a následně v letech 1959–1993 jako vědecký pracovník Historického ústavu ČSAV v Praze. V roce 1961 na MFF UK obhájil Kandidaturu fyzikálně matematických věd. Od roku 1993 působil jako vedoucí oddělení dějin techniky Národního technického muzea v Praze.
V letech 1993–1995 dokončil započatou přípravu vydání Studií o technice v českých zemích 1918–1945, navrhl koncepci další etapy této práce a v letech 1996–1998 sestavil osnovu zpracování dějin techniky v českých zemích pro léta 1945–1992. Projekt širokého autorského kolektivu dovedl k obhajobě a posléze i k dalšímu doplnění, dokončení a redakční přípravě k tisku. Na základě jeho návrhu byl Národnímu technickému muzeu přiznán výzkumný záměr Dějiny věd a techniky na léta 1999–2003. Nejvýznamnějším publikačním výstupem tohoto výzkumného záměru se staly třísvazkovové Studie o technice v českých zemích oceněné zvláštní cenou Gloria musaealis v kategorii Muzejní publikace roku 2003.
U příležitosti zahájení výstavy Machina Mundi bylo Dr. Foltovi 7. listopadu 2005 v budově Národního technického muzea předáno ministrem kultury Vítězslavem Jandákem ocenění ministerstva kultury za dlouholetou práci ve výzkumu a vývoji. Cena ohodnotila nejen celoživotní práci J. Folty v oboru dějin přírodních věd a techniky, ale konkrétně využila příležitosti nedávného završení práce na třísvazkových Studiích o technice.
Dr. Foltovi byl jako řešiteli doporučen k podpoře i následný výzkumný záměr Česká technika na pozadí světového vývoje (2004–2010, MK). Dr. Folta mimo jiné zorganizoval v Praze mezinárodní sympozium Ernst Mach v rozvoji fyziky (1988), Místo dějin a filozofie vědy ve výuce (1991), dva pražské světové kongresy Společnosti pro umění a vědu 1992 a 1994 (SVU – Washington), dále mezinárodní sympozia Vědecké historické přístroje (1995), Mystérium cosmographicum (1996), Věda a technika rudolfínské doby (1997), Počátky bádání o elektřině (1998), Minulost a budoucnost výpočetní techniky (1998).
Byl činným i v redakčních radách časopisů Dějiny věd a techniky (od 1968) a Pokroky matematiky, fyziky a astronomie (od 1964). Od roku 1997 byl editorem nové série periodika Acta historiae rerum naturalium necnon technicarum, Prague Studies in the History of Science and Technology, vycházejícího v kongresových jazycích. Od roku 2003 editorsky vedl publikační řadu Práce z dějin techniky a přírodních věd. Od rolu 1989 byl místopředsedou Společnosti pro dějiny věd a techniky, od téhož roku vicepresident a od roku 1997 presidentem Mezinárodní komise pro vyučování dějinám věd a techniky Mezinárodní unie pro dějiny a filozofii vědy (Oddělení dějin věd). Od roku 1999 byl místopředsedou Rady vědeckých společností ČR, od roku 1998 pak členem vědecké rady Historického ústavu AV ČR a od roku 1999 místopředsedou oborové rady programu Zpřístupňování výsledků výzkumu české veřejnosti MŠMT ČR.
Externě vyučoval dějiny matematiky na MFFUK (1962–1991) a PedF UK (od 1991). Ve vědecké práci se soustřeďoval na dějiny matematiky, obecné otázky vývoje vědy a dějiny techniky.
Od konce roku 2007 mu zdravotní komplikace nedovolovaly se aktivně účastnit vědeckého života a svých funkcí v četných organizacích se vzdal.
Autor: PhDr. Miloš Hořejš