Druhou letošní adventní neděli můžete strávit v Národním technickém muzeu a navštívit akci Neděle s dalekohledem, která bude probíhat po celý den. Na programu je pozorování dalekohledem ze střechy muzea, prohlídka expozice astronomie a demonstrace optických jevů v učebně. Pokud máte zájem mít Prahu jako na dlani a vidět spoustu zajímavých věcí, přijďte do NTM!

Proběhne pozorování z „observatoře“ na Letné, z místa které je velmi atraktivní. Nachází se na střeše hlavní budovy NTM (φ  50,097159° s. š.; λ  14,424973° v. d.) nedaleko centra Prahy, pro veřejnost je neznámé a nedostupné. Součástí programu bude představení unikátní sbírky dalekohledů a astronomických přístrojů NTM.

Účast na programu po registraci verejnost@ntm.cz. Plné vstupné: 80 Kč, snížené: 50Kč. Program je také přístupný pro návštěvníky muzea v rámci vstupného do muzea.

Časový program

10:00 – prohlídka expozice
11:00 – pozorování na střeše
12:00 – demonstrace v učebně

14:00 – pozorování na střeše

15:00 – prohlídka expozice
16:00 – demonstrace v učebně
17:00 – pozorování na střeše

Pozorovatelna na střeše NTM    
Pozorování Slunce během dne, odpoledne Venuše, v podvečer Uranu, Neptunu a hvězdné oblohy.
K observaci bude použit reflektor Newton 200/1000 mm, Maksutov-Cassegrain 180/2700 mm a další dalekohledy.


Pozorování pražského panoramatu
Známé stavby Prahy budou pozorovány refraktorem 80/910 mm. Další pomůcka (stereoskop) poslouží k vytvoření plastického obrazu při pozorování Prahy.

Učebna NTM
Proběhne demonstrace optických jevů (lom a odraz světla, spektrum). Budou předvedeny principy dalekohledů, jejich zvětšení, rozlišovací schopnost a ohnisková vzdálenost. Na závěr se uskuteční pozorování dalekohledy.

Expozice astronomie
V expozici se koná prohlídka sbírky dalekohledů s nejstarším dalekohledem v ČR (F. Czadecky, kolem roku 1700), nejmodernějším teleskopem sbírky (reflektor Meade 152 mm z roku 2010) a nejnovějším přírůstkem sbírky (Secretan, Paris, 105 mm, kolem roku 1920). A k tomu budou k vidění další astronomické přístroje v čele s pražským Bürgiho sextantem. Ten používal po roce 1600 v Praze Johannes Kepler, nejslavnější zde žijící astronom a matematik. Kepler je autorem astronomického dalekohledu a zákonů pohybu planet.