Jan Kašpar

Ing. Jan Kašpar (1883 – 1927) se narodil v zámožné pardubické rodině. Po absolvování reálné školy zahájil roku 1901 studia na C. k. české vysoké škole technické, kde zprvu studoval stavební inženýrství, ale během prvního ročníku změnil své rozhodnutí a přestoupil na strojní inženýrství. školu dokončil roku 1907. Roku 1908 nastoupil u německé firmy Basse und Selve ve vestfálské Alteně, která mimo jiné vyráběla součásti pro vzducholodě. Zde se poprvé octl ve vzduchu – podnikl let balonem.

Kašpar se velmi zajímal o letectví, u ředitelů továrny ale nenacházel kladnou odezvu na své návrhy týkající se stavby motorového letadla. Začal upírat pozornost k letounům podobným těm, na nichž létali Wrightové a s nimiž dělali v Evropě první úspěšné pokusy Santos-Dumont, Latham a také Louis Blériot, francouzský aviatik, který přeletěl roku 1909 kanál La Manche. V té době v něm dozrává plán postavit si letadlo vlastní – stal by se tak v Čechách nejen prvním letcem, ale zároveň i prvním úspěšným konstruktérem.

V továrně na vzducholodě Kašpar dlouho nepobyl; už r. 1908 začal pracoval v mladoboleslavské automobilce Laurin&Klement, kde se sešel se svým bratrancem Evženem Čihákem. Ale ani zde dlouho nezůstal a roku 1909 spolu s Čihákem automobilku opustil. Koncem roku 1909 začal pracovat na letadle a letadlovém motoru. První zprávy o Kašparových leteckých pokusech se objevily roku 1910.

Kašpar ale záhy seznal, že stroj jeho výroby není pro létání vhodný, ukazovala se totiž řada potíží, plynoucích z nezkušenosti, ale hlavně z poměrně značné hmotnosti letadla a malé výkonnosti motoru. Překonal v sobě konstruktérskou ctižádost a rozhodl se, že si vhodný letoun zakoupí. Odjel do Paříže, kde si v Blériotově továrně zakoupil typ č. XI, výrobní číslo 76, do něhož pak v Pardubicích zamontoval rovněž v Paříži zakoupený motor Anzani. S tímto letadlem pak 12. dubna provedl dva velké skoky do vzduchu a 16. dubna 1910 jako první Čech skutečně vzlétl.

16. června 1910 složil Kašpar pilotní zkoušku, 19. června se pak uskutečnil jeho první veřejný vzlet v Pardubicích, 3. července druhý (v Hradci Králové jako první). Prováděl pravidelné ukázkové vzlety po Čechách, V Praze, na Moravě, v Bukovině. 30. dubna 1911 uskutečnil Kašpar první přespolní (orientační) let v Čechách. Tento pokus byl vlastně jakýmsi Kašparovým tréninkem pro dálkový let Pardubice – Praha, který si Kašpar předsevzal vykonat a také 13. května 1911 vykonal. Toto datum lze bez nadsázky označit jako základní milník české aviatiky. 6. prosince téhož roku uskutečnil první přelet s pasažérem z Mělníka do Prahy.

Na jaře roku 1911 bylo v Pardubicích založeno Aviatické družstvo, čímž se toto město stalo až do vypuknutí první světové války skutečným „hlavním městem“ české aviatiky.

Letadlo, kterým letěl z Pardubic do Prahy, daroval Kašpar roku 1913 do sbírek Technického muzea království českého, kde – zavěšeno v dopravní hale muzea – je jedním z nejvýznamnějších exponátů dokumentujícím dějiny letectví v českých zemích. Letoun byl roku 1966 kompletně renovován.

Po přeletu Pardubice – Praha konal Kašpar časté veřejné vzlety. Poslední jeho produkce se uskutečnila ale již roku 1912. Kašpar tehdy s létáním skončil, k čemuž ho donutila řada okolností, nejpodstatnější zřejmě byla skutečnost že po smrti svého otce, který ho podporoval, měl nedostatek finančních prostředků k nákupům letadel a součástí. Musel se také věnovat správě rodinného majetku. Po skončení první světové války pracoval krátce jako státní úředník, poté podnikal se dřevem. O letectví zájem neztratil, ale už v něm aktivní roli nehrál.

Jan Kašpar zemřel 2. března 1927.