Hutnictví neželezných kovů

Hutnictví neželezných kovů je jednou z nejstarších výrobních znalostí, které si člověk osvojil; je o mnoho starší, než hutnictví železa. Dokumentace k výrobě, zpracování a zkoušení (prubířství) zlata a stříbra je soustředěna ve fondu geologie a mineralogie. Sbírka hutnictví neželezných kovů není příliš rozsáhlá, ani významná. Je v ní částečně dokumentována výroba a zpracování olova, antimonu, hliníku, zinku, cínu, mědi, niklu a některých jejich slitin. Základem sbírky jsou neželezné kovy ve formě kolekcí surovin a polotovarů po tváření a výrobků ve formě tyčí, pásů a profilů. Z technologických zařízení je zajímavý model Pattisonovy pece na oddělování olova od ostatních kovů. Hlavní částí sbírky jsou odlitky z hliníkových slitin pro letecký a automobilový průmysl. Historicky cenný je lékárenský bronzový moždíř z roku 1689. Z vývojového hlediska pozoruhodné jsou originál i dokonalý kovový model tlakového licího stroje pro odlévání předmětů z barevných kovů. Byly vyrobeny podle patentů Ing. Polaka, který se svými vynálezy i vlastní výrobní činností a exportem licích strojů ve 20. a 30. letech velmi zasloužil o rozšíření této dnes běžné technologie do celého světa.