Dvounápravová elektrická lokomotiva, označená původně WIEN No. 1, byla určena pro zkoušky elektrické trakce na Vídeňské městské dráze. Mechanickou část vyrobila Lokomotivka bývalé Společnosti státní dráhy (StEG) ve Vídni v roce 1906, elektrickou výzbroj dodala česká firma Ing. F. Křižíka v Praze – Karlíně. Křižík také navrhl napájecí systém stejnosměrným proudem o napětí 2×700 V. Kvůli nevhodným trakčním vlastnostem se lokomotiva neosvědčila, takže se po zkouškách vrátila zpět do Čech. Po elektrizaci pražského železničního uzlu v letech 1927 až 1928 byla rekonstruována na napětí 1500 V a sloužila při posunu na Wilsonově nádraží.
Technické údaje:
Uspořádání náprav Bo, napájecí soustava: stejnosměrný proud 1500 V, původní automatická sací brzda pro vlak byla za provozu odstraněna, takže zůstala jen ruční zajišťovací brzda. Originálním řešením bylo užití patentovaných Křižíkových hnacích dvojmotorů.