Česká aeronautická
společnost si ve svých stanovách uložila cíl: „Rozvíjet a
pěstovat vzduchoplavbu, rozšiřovat znalosti vzduchoplavby v širším
obecenstvu… a zužitkovat pokroky ze vzduchoplavby v životě
praktickém…“
Společnost, jejímž prvním předsedou byl zvolen profesor vysokého učení technického v Praze – K.V. Zenger, měla také podporovat vynálezce v uskutečňování jejich záměrů a vydávat odborný časopis, který by ve veřejnosti podporoval vzduchoplavbu a letectví. Jedním z hlavních cílů Společnosti bylo koupit vlastní balon a vyškolit nejméně dva vzduchoplavce tak, aby byli schopni samostatných letů a ovládání balonu. Na jaře roku 1893 si výbor ČAS vyměnil několik dopisů s francouzským vzduchoplavcem Eduardem Surcoufem a výsledkem bylo uzavření smlouvy, v níž se Francouz zavazoval splnit stanovené požadavky.
Do
Prahy přijel Surcouf dne 23. srpna, kdy bylo již dojednáno se zemským
výborem propůjčení místa na výstavišti ve Stromovce, kde vznikla nová
balónová aréna. ČAS usilovala právě o výstaviště, protože se zde
nabízelo výhodné soužití, osvědčené ostatně již roku 1891. Výstavám
se balónovými vzlety dostalo atraktivnosti a ozvláštnění, výstavy a
různé slavnosti zase přivedly lidi do balónové arény.
Eduard Surcouf začal ihned s výcvikem. Od 31. srpna do 5. října 1893 uspořádal 9 vzletů, při nichž se v balonovém koši vystřídali členové ČAS – Wandas, Lipan, Hůlka, Vacek, Ort a tlumočník Čermák. Při těchto vzletech nejlépe obstáli František Hůlka a Ferdinand Wandas. Ti byli také Surcoufem uznáni způsobilými samostatně ovládat balon, k čemuž jim bylo francouzským instruktorem vydáno písemné osvědčení. Jejich první samostatný let se uskutečnil v říjnu 1893.
Sezónou 1895 vyvrcholila činnost ČAS. Tato sezóna byla spojena
s pořádáním Národopisné výstavy českoslovanské, s jejímž
výborem uzavřela Česká aeronautická společnost smlouvu
o provozování balonových letů v době jejího konání. Za tu dobu
vzlétl balon Ressel celkem 34 x, střídavě
pod vedením Hůlky nebo Wandase, s nimiž vstupovali do koše také
četní hosté. Prahu a její okolí spatřila z ptačí perspektivy nejen
řada mužů, ale také několik odvážných dam. K pražskému nebi
stoupali podnikatelé, novináři, zástupci šlechtického stavu, stavitelé,
architekti a v neposlední řadě také populární herec Jindřich Mošna.
To všechno získávalo popularitu balónovým produkcím a František Hůlka a
Ferdinand Wandas se stali proslulými osobnostmi v celých Čechách.
Od této doby však činnost ČAS ochabovala a vybíjela se na četných sporech, jak už to bývá často velmi malicherných. V roce 1897 se ČAS rozešla.