Balonové létání v Praze na konci 19. a na začátku 20. století

Zahájila je Zemská jubilejní výstava v Praze roku 1891. Mezi její atrakce patřila vzduchoplavecká aréna, odkud vzlétal na vyhlídkové lety upoutaný balon „Kysibelka“ podnikatele Maxmiliána Wolfa.

Po nehodě, při níž balon Kysibelka praskl a spadl, naštěstí bez újmy na zdraví a životech 3 vzduchoplavců, byli do Prahy pozváni Francouzi Louis Godard a Eduard Surcouf. Ti potom v atmosféře balonového nadšení uspořádali v Praze až do závěru výstavy 15. října 1891 řadu úspěšných volných letů, při nichž do balonového koše vstoupily významné osobnosti pražského společenského života.

Podobná aréna, provozovaná vzduchoplaci Hůlkou a Wandasem, byla také na výstavě architektury a inženýrství roku 1898.

V prostředí všeobecného nadšení pro létání se ujala myšlenka založit společnost pro pěstování letectví a v roce 1892 byla po přípravách založena Česká aeronautická společnost (ČAS) se sídlem v Praze.

Vlastní vzlet balónu, to byla několikahodinová podívaná, která začínala již plněním. Jeho rozbalování, plnění svítiplynem, připínání sítě, upevňování koše, uvolnění balónu a nakonec jeho vzlet byly neobvyklým divadlem, přesným rituálem se stanovenými postupy a úkony, který nakonec vyvrcholil odpoutáním kulatého tělesa od země a jeho pozvolným stoupáním.